Imunita chrání lidi, rostliny i zvířata
2.1.2012
Imunita chrání lidi, rostliny i zvířata
Schopností bránit se škodlivým organismům, virům nebo třeba nádorovým buňkám se nevyznačuje pouze člověk.
Vrozená neboli nespecifická imunita se vyvinula již u nejstarších obratlovců. Dokonce i organismy, které nemají bílé krvinky, disponují imunitním systémem schopným rozlišovat cizí od svého - předchůdci lidských makrofágů (buněk přirozené imunity) byli nalezeni u většiny živočichů, od primitivních houbovců přes hmyz až ke zmíněným obratlovcům. Také rostliny si na ochranu před škůdci vytvářejí obranné mechanismy. Například lilkovité (brambory, rajčata) produkují ve svých tkáních na ochranu před okusem zejména v období růstu jedovatý solanin, který působí i proti houbám a odpuzuje hmyz. Vrozená imunita u člověka tvoří „první linii" obrany vůči infekci a funguje také jako ostražitý „strážce" v případě náhlého napadení těla. Její princip spočívá v tom, že vetřelci (bakterie, viry... ) mají na povrchu různé typické molekuly, které mohou být rozpoznány naším imunitním systémem a zlikvidovány ještě dříve, než stihnou vyvolat nemoc. Je-li náš imunitní systém silný, mnohdy tento mechanismus ke zvládnutí infekce stačí. Naproti tomu imunita získaná (adaptivní, specifická) vstupuje do hry až v případě, že k infekci organismu opravdu dojde. Je zaměřená proti konkrétní nemoci a lze ji získat očkováním, proděláním dané choroby nebo blízce příbuzného onemocnění. ®
